korunaLaické domácí misijní hnutí

Úvod
Letáky:
Obnova
Co je to peklo?
Skutečná svoboda
Soudný den
Úplné evangelium
Co je pravda?
Nová země
Brožury:
Království Boží - nebeské a pozemské
Sobota
Knihy:
Studie Písma
Každodenní nebeská mana
Stánkové stíny lepších obětí
Kázání pastora Russella a přetisky Strážné věže
Biblická korouhev
Přítomná pravda
Kontakt
Obdobné stránky:
Polsko
Spojené státy
Německo
Ukrajina
Rusko
Litva
Francie
Brazílie
Indie



PANE, NAUČ NÁS MODLIT SE


Lukáš 11:1


Pro nás, křesťany, je modlitba k našemu nebeskému Otci stejně přirozená jako štěbetání dětí pro jejich pozemské rodiče. A co je větším potěšením pro matku nebo otce než dítě, které jim bezvýhradně důvěřuje a zcela věří, vědomé, že milující a soucitné ucho vždy naslouchá?


Avšak nemusíme být v našich modlitbách výřeční. Bůh po nás nežádá velmi obšírných modliteb či používání výmluvných slov. Básník řekl: „Modlitba je upřímná touha duše, vyslovená nebo nevyslovená.“ Bůh nepochybně ví, jaké věci potřebujeme, aniž bychom o ně požádali, podobně jako matka často ví předem, jaké je nevyslovené přání jejího dítěte.


V nejbližších a nejtrvalejších lidských přátelstvích slova nejsou nutně spojujícím faktorem, který přitahuje a drží dvě osoby spolu. Dobrým rozhovorem a výměnou hlubokých myšlenek lze strávit mnoho hodin, ale i čas strávený v mlčení může být stejně potěšující. Je to setkání mysli, které sdílí podobného ducha, a ten nezávisí na slovech. Stejně je to v našem přátelství s Bohem. Je v něm vždy s námi.


Nicméně náš vědomý a rozhodný přístup k Bohu v modlitbě je pro něj nepochybně potěšením. Když Ježíšovi učedníci pozorovali jeho důvěrnost s Otcem v modlitbě, požadovali poučení, aby i oni mohli získat hlubší vztah se svým Bohem. Modlitba, kterou jim dal Ježíš, přestože je jednoduchá, sloužila mnohým křesťanům, kterým se jejich vlastní nejistá slova zdála nedostatečná, a přinesla obrovskou útěchu.


STÁLOST V MODLITBĚ


Jak mnoho přátelství vadne a umírá kvůli chybějící stálosti! Nenapsaný dopis, zapomenutý slib, opomenutá návštěva, to vše znamená zvonění hrany přátelství a lidé jsou chudší kvůli její ztrátě. Jak náš nebeský Otec musí být zarmoucený, když jeho přátele nejsou s ním v kontaktu! Ačkoli jeho milost nikdy neslábne a on stále zajišťuje naše potřeby, bez ohledu na to, zda o ně žádáme nebo ne, nebylo by správné, aby nám nežehnal tak hojně, když naše přátelství nebude vřelé a živé?


Duchovní život doprovází zdary a nezdary. Pán ví, že se musíme zabývat běžnými životními povinnostmi a plnit naše rodinné, pracovní a společenské závazky a také závazky vůči těm, s nimiž máme co do činění. V našem moderním prostředí není snadné uniknout duševnímu a emocionálnímu napětí, které vyvíjí tlak na všechny kolem nás a ruší náš klid, ale vědomí stálé a laskavé Hospodinovy přítomnosti je úžasnou podporou.


ZAHÁJENÍ DNE S BOHEM MŮŽE DĚLAT ZÁZRAKY


Když přicházíme k Bohu, nemusíme se bát, že je zaměstnán záležitostmi většího významu. Když k němu přicházíme, dáváme důkaz naší potřeby a důvěry, a když ho žádáme každé ráno, aby vedl náš den, máme pak zajištěno Boží vedení ve všech našich záležitostech. On nás slyší!


Nemusíme podrobně líčit každý problém, který očekáváme, nebo poučovat Hospodina, jak by se měly věci vyvíjet. Znepokojení je vhodné pro křesťana jako nedůvěra dítěte v mateřskou lásku. V srdci, které spoléhá na Boha, nemůže znepokojení najít žádné místo. Jen když dovolíme, aby nás životní nesnáze od něj oddělily, ztratíme pokoj Boží, který nám pomáhá důvěřovat i tam, kde nemůžeme postřehnout jeho vedení.


TRVÁNÍ V MODLITBĚ


Křesťanský duchovní, tázaný třídou mladých školáků, jestli se modlí celý den, vysvětlil, že vždy je „ve spojení“ s Bohem, ale ne vždy s ním mluví. Pochopili to. Je to postoj srdce, který se počítá. V krizových momentech myšlenky skutečně letí pro pomoc k Bohu. Tato pomoc je přítomná, když vykonáváme naše každodenní povinnosti a je dána pečlivě našim myslím k dispozici kvůli našim povinnostem. Tímto způsobem zjišťujeme, že Bůh odpovídá na naše nevyslovené modlitby, touhy a pocity skryté v našich srdcích.


NA ZÁVĚR DNE


Večerní modlitba je pro většinu křesťanů nejdůležitějším časem setkání s naším Stvořitelem. Zdá se nemožné udržovat blízký vztah s Bohem, budovat charakter ke Kristově podobě a pevnou strukturu víry, bez modlitby. Ba co více, bez pravidelnosti v modlitbě. Jak často však na konci namáhavého dne zapomínáme přiblížit se k němu a projevit mu naši lásku a vděčnost! Dokonce i když je někdo na kolenou, jeho myšlenky bloudí a vkrádají se do nich starosti o dnešní nebo zítřejší den. On zná naše slabosti – ale je na ně lék.


Předkládání našich chval, díků a žádosti slyšitelným hlasem, mluvení jemným hlasem s naším milujícím Otcem – vždy prostými slovy – podivuhodně zaměřuje mysl a srdce a přináší takové požehnání, že se nikdy dobrovolně nevzdáme této největší výsady. „Pane, nauč nás modlit se.“




Copyright © 2008 - 2015 Laické domácí misijní hnutí

NAVRCHOLU.cz