korunaLaické domácí misijní hnutí

Úvod
Letáky:
Obnova
Co je to peklo?
Skutečná svoboda
Soudný den
Úplné evangelium
Co je pravda?
Nová země
Brožury:
Království Boží - nebeské a pozemské
Sobota
Knihy:
Studie Písma
Každodenní nebeská mana
Stánkové stíny lepších obětí
Kázání pastora Russella a přetisky Strážné věže
Biblická korouhev
Přítomná pravda
Kontakt
Obdobné stránky:
Polsko
Spojené státy
Německo
Ukrajina
Rusko
Litva
Francie
Brazílie
Indie

STUDIE IV.


OBDOBÍ A VĚKY PATRNÉ VE VÝVOJI BOŽÍHO PLÁNU


Boží plán přesný a systematický – Tři velká období světové historie – Jejich charakteristické vlastnosti – „Země navěky zůstává“ – Budoucí svět – Nové nebe a nová země – Dělení těchto velkých období – Důležité rysy Božího plánu takto zjeveny – Rozpoznání řádu odhaluje soulad – Správné „rozdělování“ slova pravdy


Tak jako někteří v nevědomosti nesprávně odhadují schopnosti a moudrost skvělého architekta a stavitele podle jeho nedokončené práce, tak i mnoho lidí ve své nevědomosti nesprávně odhaduje Boha podle jeho nedokončené práce, ale po odstranění hrubého lešení zla, které bylo povoleno pro disciplínu člověka a které bude nakonec zrušeno pro jeho dobro, a po odklizení odpadu, Boží dokončená práce bude univerzálně deklarovat jeho nekonečnou moudrost a sílu, a bude zřejmé, že jeho plány jsou v souladu s jeho velkolepým charakterem.


Protože nám Bůh sděluje, že má definitivně stanovený cíl a že všechny jeho cíle musí být splněny, sluší se, abychom se jakožto jeho děti pilně ptali, o jaké plány se jedná, abychom s nimi byli v souladu. Povšimněte si, jak důrazně Hospodin potvrzuje pevnost svého cíle: „Hospodin zástupů přísahá: Co jsem zamýšlel, se stane, co jsem rozhodl, to bude. (…) Hospodin zástupů rozhodl – kdo mu zabrání? Jeho ruka je vztažená – kdo ji odvrátí?“ „Já jsem Bůh a žádný jiný není, jsem Bůh a není žádný kromě mne. (…) Má vůle stane se, udělám vše, co se mi chce. (…) Co jsem řekl, to učiním, své rozhodnutí naplním.“ (Izajáš 14:24–27; 46:9–11) Proto, jakkoli nahodilé a tajemné se může zdát jednání Boha s lidmi, ti, kdo věří svědectví jeho Slova, musí uznat, že jeho původní a neměnný plán systematicky postupuje k dokončení.


Zatímco masa lidí, tápající v temnotě nevědomosti, musí počkat na skutečný vývoj Božího plánu, než si dokáží uvědomit velkolepý charakter Božského architekta, privilegiem Božího dítěte je vidět vírou a ve světle jeho lampy spatřit předpovězenou budoucí slávu a tudíž ocenit jinak tajemné jednání v minulosti a současnosti. Tudíž, jako zúčastnění Boží synové a dědici slíbeného dědictví, žádáme o Slovo našeho Otce, abychom rozuměli záměrům plánů a specifikacím v nich uvedených. Tak se dozvíme, že Boží plán týkající se člověka zahrnuje tři velká časová období, která začínají stvořením člověka a sahají do nekonečné budoucnosti. Petr a Pavel tato tři období označují jako „tři světy“, které představujeme v následujícím diagramu.


Období


Velká období nazývaná „světy“


Tyto tři velké epochy představují tři různé projevy Boží prozřetelnosti. První období, od stvoření po potopu, bylo pod záštitou andělů a Petr jej nazývá „TEHDEJŠÍ SVĚT“ – 2. Petrův 3:6.


Druhé velké období, od potopy po založení Božího království, je pod omezenou kontrolou Satana, „knížete tohoto světa“ a proto je nazýváno „PŘÍTOMNÝ ZLÝ VĚK“ – Galatským 1:4; 2. Petrův 3:7.


Třetí období bude „na věky věků“* (Izajáš 45:17), Boží království pod Boží správou, a nazývá se „BUDOUCÍ SVĚT“ „v němž přebývá spravedlnost“ – Židům 2:5; 2. Petrův 3:13.



*„svět bez konce“ podle angl. KJV


První z těchto období či „světů“ pod vedením andělů byl neúspěch; druhé pod nadvládou Satana, uchvatitele, bylo skutečně „zlým světem“, ale třetí bude érou spravedlnosti a požehnání všem rodinám na zemi.


Poslední dva z těchto „světů“ jsou nejvíce zmiňovány a prohlášení, která se jich týkají, jsou v ostrém kontrastu. Přítomné nebo druhé období se nazývá „přítomný zlý svět“ ne proto, že by v něm nebylo nic dobrého, ale protože je v něm zlu dovoleno převládat. „Proto za šťastné pokládáme opovážlivce. Mají úspěch, ač se dopouštějí svévolností, pokoušejí Boha, a přece uniknou.“ (Malachiáš 3:15). Třetí svět či epocha je zmíněna jako „BUDOUCÍ SVĚT“ „v němž přebývá spravedlnost“, ne proto, že by v něm nebylo žádné zlo, ale protože zlo nebude převládat. Vyhlazování zla bude postupné a vyžádá si všechny roky z prvního tisíciletí. Pak už zlo nebude vládnout, nebude prosperovat, již se nebude dařit hříšníkům, ale „rozkvete spravedlivý“ (Žalm 72:7), „poslušní budou požívat darů země“ (Izajáš 1:19) a „zlovolníci budou vymýceni“ – Žalm 37:9.


Z tohoto pohledu bude příští zřízení velice odlišné v téměř každém ohledu, bude prakticky pravým opakem současného zřízení. Slova našeho Pána ukazují, proč má být rozdíl mezi současným a budoucím zřízením. Je to proto, že bude knížetem a vládcem budoucího světa, že se v něm bude dařit spravedlnosti a pravdě, zatímco Satan je kníže (vládce) současného zlého světa, kde se daří zlu a hříšným lidem. Neboť, jak řekl Ježíš, vládce tohoto světa „proti mně nemá vůbec nic“ – a tudíž ani žádný zájem o jeho následovníky, kromě toho, že jim klade překážky, svádí, obtěžuje a bojuje s nimi (Jan 14:30; 2. Korintským 12:7) – v tomto nynějším zlém světě či epoše každý, kdo žije zbožně, je pronásledován, zatímco bezbožní vzkvétají jako zelený samorostlý strom – 2. Timoteovi 3:12; Žalm 37:35.


Ježíš řekl: „Mé království není z tohoto světa,“ a dokud nenastane éra „budoucího světa“, Kristovo království nebude řídit zemi. A v to jsme se naučili doufat a modlit: „Přijď tvé království. Staň se tvá vůle (…) na zemi“. Satan je vládcem „světa nynější temnosti“ a proto „temnota přikrývá zemi, soumrak národy“. On nyní vládne a působí v srdcích synů neposlušnosti – Efezským 2:2; 6:12.


Některá velmi důležitá část plánu velkého Architekta zjevně dosud není rozvinuta – jinak by nový kníže a nové zřízení již dávno přišli. Proč to bylo odloženo na stanovenou dobu, a způsob přechodu ze současné nadvlády zla podle Satana k spravedlnosti v Kristu, jsou body, kterými se budeme podrobně zabývat níže. Nyní postačí říci, že království tohoto světa, nyní podléhající Satanovi, se v řádný čas stanou královstvími našeho Pána a jeho Krista (Zjevení 11:15). Kontext ukazuje, že přechod bude provázen obdobím soužení. S odkazem na to Ježíš řekl: „Nikdo nemůže přijít do domu siláka a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá. Teprve tehdy vyloupí jeho dům.“ (Marek 3:22–27) Takto jsme učeni, že Satana je potřeba nejdříve spoutat, svázat, zkrotit a svrhnout, než bude možné zavést Kristovu vládu spravedlnosti a míru. Spoutání Satana je příslušně uvedeno jako první čin nového zřízení – Zjevení 20:2.


Je třeba mít na paměti, že základem všech těchto „světů“ a zřízení je tato země a že přestože věky pomíjejí a zřízení se mění, země stále pokračuje – „Země navěky zůstává“ (Kazatel 1:4). Mluvíc o tomtéž, Petr každé z těchto období nazývá oddělenou zemí a nebem. Zde slovo nebe symbolizuje vyšší či duchovní řídící síly a země symbolizuje lidskou vládu a společenské uspořádání. Takto první nebe a země, neboli řád a uspořádání věcí tehdy existující, poté, co přestaly sloužit svému účelu, skončily potopou. Avšak fyzické nebe (obloha a atmosféra) a fyzická země nezmizely: zůstaly. Stejně tak současný svět (nebe a země) pominou s velkým hlukem, ohněm a táním – zmatkem, potížemi a rozpuštěním. Spoutaný silák (Satan) bude bojovat o udržení své moci. Současný řád či uspořádání vlády a společnosti, ne ale fyzického nebe a země, pominou. Současná nebesa (schopnosti duchovního ovládání) musí ustoupit „novému nebi“ – duchovní kontrole Krista. Současná země (lidská společnost organizovaná pod kontrolou Satana) musí (symbolicky) roztát a rozpustit se na počátku „Hospodinova dne“, který bude „hořící jako pec“ (Malachiáš 3:19). Bude následovat „nová země“, tj. společnost nově uspořádaná v souladu s novým knížetem země – Kristem. Spravedlnost, mír a láska budou vládnout mezi lidmi, až současné uspořádání uvolní místo pro nové a lepší království, jehož základem bude nejpřísnější spravedlnost.


Pavlovi bylo umožněno zahlédnout příští zřízení, nebo, jak je nazývá, „budoucí svět“. Popisuje, že byl „uchvácen“ (nedokázal říci, zda fyzicky nebo duševně nebo obojí, tak reálné pro něj bylo vše, co viděl) po proudu času do nového stavu věcí, do „nového nebe“, tedy „třetího nebe“. Viděl proto věci, jaké budou pod duchovní kontrolou Krista, věci, které nemůže prozradit (2. Korintským 12:2–4). Nepochybně to byly tytéž věci, které později viděl Jan a bylo mu povoleno je sdělit církvi v symbolech, které budou pochopeny teprve, až přijde jejich čas. Jan ve zjevení, které mu daroval náš Pán na ostrově Patmos, byl ve svém vidění přenesen přes křesťanský věk a jeho měnící se scény církve a státu, až na konec současného zlého věku či epochy a tam v prorocké vizi viděl Satana spoutaného a Krista vládnoucího a nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a země pominuly – Zjevení 21:1.


Věky neboli zřízení


Nyní se podíváme na věky, do nichž jsou tyto velké epochy dále rozděleny, jak ukazuje obrázek níže.


Věky


První z těchto velkých epoch („světů“) nebyla dále rozdělena: Boží způsob jednání s lidmi se v té době neměnil – od Adamova pádu po potopu. Bůh člověku dal svůj zákon, zapsaný v jeho samotné povaze, avšak poté, co člověk zhřešil, nechal jej zjevně sledovat vlastní cestu, která vedla směrem dolů, byla „napořád jenom zlá“, aby si člověk mohl uvědomit svou hloupost a moudrost Boha, velící absolutní poslušnost, se tak mohla projevit. Toto zřízení skončilo potopou, která si vzala všechny, kromě věrného Noeho a jeho rodiny. První zřízení tedy nejen prokázalo katastrofické následky hříchu, ale zároveň ukázalo, že tendence hříchu vede dolů, do větší degradace a utrpení, a dokazuje nezbytnost zásahu Hospodina, pokud má být kdy obnoveno to, „co zahynulo“ – první stav člověka.


Druhá epocha, neboli „svět, který je nyní“ zahrnuje tři stádia, z nichž každé je krokem v Božím plánu na svržení zla. Každý krok je vyšší, než předchozí a posunuje plán dopředu a blíže k dokončení.


Třetí velká epocha – „budoucí svět“ – budoucnost po druhém příchodu Krista, zahrnuje tisíciletou říši neboli „čas obnovy“ a za ní následují další „budoucí věky“, o nichž nejsou odkryty bližší podrobnosti. Aktuální zjevení se zabývají uzdravením lidí od hříchu a ne věčností slávy, která bude následovat.


První věk ve „světě, který je nyní“ nazýváme PATRIARCHÁLNÍ VĚK či zřízení, neboť během tohoto období Boží jednání a laskavost byly zaměřeny pouze na několik jedinců a zbytek lidstva byl téměř ignorován. Takto upřednostněni byli patriarchové Noe, Abraham, Izák a Jakob. Každý z nich se zdá být u Boha nejoblíbenější. Smrtí Jakoba tento věk či způsob jednání skončil. Po Jakobově smrti byli jeho potomci poprvé nazváni „dvanáct kmenů Izraele“ a společně byli uznáni Bohem jako „lid náležející Bohu“ a za cenu obrazných obětí byli obrazným „svatým národem“, odděleným od ostatních národů pro konkrétní účel a tudíž se těšili jisté speciální přízni. Čas určený pro tento rys Božího plánu, který začíná zde a končí Kristovou smrtí, označujeme jako ŽIDOVSKÝ VĚK, či věk Zákona. Během tohoto věku Bůh tento národ speciálně požehnal. Dal jim svůj zákon, uzavřel s nimi speciální smlouvu, dal jim Stánek, kde ve Svatyni svatých sláva šekina představovala Hospodinovu přítomnost, že je s nimi jako jejich Vůdce a Král. K nim posílal proroky a nakonec i svého Syna. Ježíš činil zázraky a učil v jejich středu – nešel sám za jinými, ani svým učedníkům nedovolil, aby šli k okolním národům. Vyslal je s těmito pokyny: „Na cestu k pohanům nevstupujte, do samařské obce nechoďte; jděte raději ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“ (Matouš 10:5, 6) A zopakoval: „Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.“ (Matouš 15:24) Že tato přízeň k jednomu národu skončila s jeho odmítnutím a ukřižováním ukazují Ježíšova slova, když, pět dní před svým ukřižováním, prohlásil: „Váš dům se vám ponechává pustý.“ – Matouš 23:38


Tady, s Ježíšovou smrtí, začal nový věk – KŘESŤANSKÝ VĚK neboli VĚK EVANGELIA, v němž by měla být vyhlášena dobrá zpráva o ospravedlnění, nejen Židů, ale všech národů, neboť Ježíš Kristus z milosti Boží zakusil smrt za všechny. Během tohoto Věku Evangelia se jedné třídě dostává zvláštní přízně, jsou jí dány speciální zaslíbení, konkrétně těm, kdo vírou přijmou Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána a půjdou v jeho šlépějích. Zvěst Evangelia je šířena tu a onde na zemi již téměř 1900 let, dá se tedy říci, že byla více méně sdělena každému národu. Nezískal národy – zvěst k tomu v tomto věku nebyla určena; ale tu a onde, všude vybral „malé stádce“, jak Ježíš předpověděl (Lukáš 12:32), jimž Otec s radostí dá Království ve věku následujícím.


Tímto věkem „přítomný zlý věk“ končí a dobře označuje, že přestože Bůh takto povoloval převahu a panování zla, zdánlivě na úkor svého cíle, jeho hluboké záměry stále postupují podle pevného a definitivního plánu a v přesném pořadí období, která určil. Na konci tohoto věku, na úsvitu jeho nástupce, věku tisíciletí, bude Satan spoután a jeho moc svržena, což je přípravou pro zřízení Kristova království a začátku „budoucího světa“ „v němž přebývá spravedlnost“.


Název tohoto období, Tisíciletí, je s obecným souhlasem používáno podle Zjevení 20:4 – tisíc let Kristovy vlády, první věk „budoucího světa“. Během věku tisíciletí budou napraveny všechny věci ztracené pádem Adama (Skutky 3:19–21) a před jeho koncem budou všechny slzy setřeny. Za jeho hranicí, ve věcích blaženosti, které budou následovat, již nebude smrti, zármutku ani pláče, nebude více bolesti. První věci pominou (Zjevení 21:4). Boží zjevení více nekonkretizují a tady se zastavíme.


Zahlédli jsme pouhý obrys tohoto plánu věků. Čím více jej budeme zkoumat, tím více dokonalé harmonie, krásy a řádu v něm nalezneme. Každý věk hraje svou roli, nezbytnou k naprostému rozvoji Božího plánu jako celku. Plán je progresivní, postupně se rozvíjí od věku do věku, nahoru a dopředu k velkému dovršení původního návrhu Božského architekta, „který rozhodnutím své vůle působí všechno“ (Efezským 1:11). Ani jedno z těchto velkých období není ani o hodinu delší nebo kratší pro dosažení svého účelu. Bůh moudře hospodaří s časem i prostředky, přestože jeho zdroje jsou nekonečné; a žádná moc, jakkoli škodlivá, ani na okamžik nezpomalí či nezmaří jeho záměry. Všechny věci, jak zlé tak dobré, pod Boží kontrolou a nadvládou, spolupracují na splnění jeho vůle.


Pro nepoučenou a neukázněnou mysl, která může vidět jen málo ze složitého soustrojí Božího plánu, to může vypadat jako anarchie, zmatek a selhání, jak by se jevil složitý stroj nebo jen jeho část malému dítěti. Pro nedospělou a nevzdělanou mysl dítěte je to nepochopitelné a kolečka a pásy točící se v protisměru působí zmateně. Avšak dospělost a vůle po poznání ukáže, že zdánlivý chaos je ve skutečnosti překrásnou harmonií, která přináší dobré výsledky. Přitom stroj fungoval dokonale před tím, než jej dítě pochopilo, stejně jako poté. Tudíž, přestože Boží plán je v úspěšném provozu již po věky, člověk nyní získává nezbytnou disciplínu, která mu nejen umožní pochopit jeho složité fungování, ale také zažít jeho požehnané výsledky.


Jak pokračujeme v naší studii Božího plánu, je nezbytné pamatovat na tyto věky a jejich příslušné zvláštnosti a účely, protože ani v jednom z nich není celkový plán vidět, ale je vidět ve všech dohromady, stejně jako řetěz tvoří až více jednotlivých článků. Správnou představu o celkovém plánu získáváme až při pohledu na charakteristické znaky každé části a tak máme možnost správně rozdělit Slovo pravdy.


Prohlášení Slova, které patří do jedné epochy či zřízení, by neměla být aplikována na jiný věk, neboť věci řečené o jednom věku neplatí vždy pro jiný. Například, nebylo by pravdou říci o současné době, že poznání Hospodina naplňuje celou zemi nebo že není potřeba říci vašemu bližnímu: „Poznejte Hospodina“ (Izajáš 11:9; Jeremjáš 31:34). To neplatí pro tento věk, a nebude platit, dokud Pán, až znovu přijde, neustanoví své království; neboť v průběhu celého tohoto věku bylo mnoho svůdných podvodů a bylo nám řečeno, že na úplném konci věku – „v posledních dnech (…) zlí lidé a podvodníci budou postupovat stále k horšímu; budou svádět jiné a sami budou sváděni“ (2. Timoteovi 3:1, 13). Výsledkem vlády Mesiáše během věku tisíciletí bude, že znalosti a spravedlnost pokryjí zemi tak jako vody pokrývají moře.


Podobnou chybou, a velmi rozšířenou, je předpokládat, že Boží království je nyní vytvořeno a vládne na zemi a že se národy řídí jeho vůlí. To je zjevně daleko od pravdy, neboť království světa jsou udržována a posilována prostřednictvím útlaku, nespravedlnosti a podvodů v tak velkém rozsahu, jak inteligence lidí dovolí. Satan, aktuální „kníže tohoto světa“, musí být ještě vyměněn a tato království, nyní pod jeho kontrolou, se musí stát královstvími našeho Pána a jeho Pomazaného a on vezme na sebe jeho velkou moc a bude vládnout.


Ve světle potřebném nyní pro domácnost víry, rozeznáváme systém a řád, který vyznačuje majestátní kroky našeho Pána v dřívějších obdobích a vybavují se nám krásné verše Cowpera, inspirované živou vírou, která, když nemohla vidět všemohoucího Hospodina, měla důvěru:


Bude to zřejmé


Cesty Páně jsou nevyzpytatelné,

koná mnohé zázraky:

Zanechává své stopy v moři

a nese se na bouři.


V neproniknutelných hlubinách

nikdy neselhávajících schopností

vymyslel úžasný plán

a uskutečňuje svou svrchovanou vůli.


Vy bojácní svatí, dodejte si odvahy:

Mraky, kterých se tolik bojíte,

jsou plné slitování a roztrhnou se

v požehnání na vaši hlavu.


Nesuďte Pána, když nerozumíte smyslu,

ale důvěřujte jeho milosti.

Za zamračenou prozřetelností

se skrývá usmívající se tvář.


Jeho plán zraje rychle,

odvíjí se každou hodinu.

Možná má poupě hořkou chuť,

ale květ bude sladký.


Slepá nevíra bude jistě chybovat

a marně bude zkoumat jeho dílo.

Bůh sám sebe vyjeví

a bude to zřejmé.


––––


Nevím, jaká cesta je přede mnou,

jaké radosti nebo zármutek může přinést;

jaké mraky visí nad budoucností,

jaké květiny podél cesty porostou.

Ale někdo putuje se mnou,

neopustí mne v časech dobrých ani zlých;

a tohle je moje útěcha a uklidnění:

„On zná cestu, po které putuji.“




Copyright © 2008 - 2015 Laické domácí misijní hnutí

NAVRCHOLU.cz